Co z běžné drogerie na Koronavir zabírá?

1. Hlavní problém: osoby infikované novým Koronavirem z větší míry nemají ihned rozpoznatelné klinické projevy. Většina infikovaných má rýmu, kašel a únavu. I přesto jsou již pro okolí infekční. Tyto osoby není možné "vytipovat" jelikož jsou to příznaky i běžných nemocí a nachlazení, které je v tomto ročním období běžné. 
2. Nyní pořád ještě trvá snaha zastavit šíření infekce, ale přitom jednotlivé případy výskytu onemocnění bez jakékoli zjevné epidemiologické souvislosti vedou k závěru, že infekce je již nyní kdekoli mezi námi, byť zatím nikoli masivně. U kteréhokoliv případu i mírné respirační infekce nyní musíme být připraveni na možnost, že jejím původcem je koronavirus. Tato snaha je správná, ale velmi zatěžuje zdravotnický systém, jelikož je nutné se chovat ke každému s jakýmkoliv respiračním onemocněním, jako by byl nakažený novým Koronavirem. 
3. V současné době již přestává mít smysl dohledávat jednotlivé epidemiologické případy a souvislosti mezi nimi a tudíž je nutné dělat celoplošné restrikce na vládní úrovni. Tyto snahy už mají jiný cíl: není možné epidemii zastavit, je ale důležité zpomalit její nástup tak, aby neprobíhala explozivně, nýbrž pokud možno pozvolna.
4. Proč je nutné zabránit explozivnímu šíření nákazy Koronaviru? Pokud se nakazí v poměrně krátké době velké množství osob (jako v Itálii), tak se zastaví nebo výrazně omezí služby a činnosti, na kterých je mnoho lidí i přímo životně či existenčně závislých. Extrémě vytížené je pak zdravotnictví, jelikož lidé v průběhu pandemine nepřestanou stonat, nepřestanou mít úrazy a jiné zdravotní potíže. Těmto lidem se pak dostane zdravotnická péče pomaleji nebo komplikovaněji. 
5. Co víme o vlastnostech viru? Především, koronavirus patří mezi viry poměrně citlivé na zevní vlivy. To znamená, že nesnáší sluneční záření, mráz, horko nebo vyschnutí. Ve vnějším prostředí vydrží jen několik desítek minut. Avšak v uzavřených prostorách se stálou teplotou a vlhkostí mohou na povrchu inertních předmětů přežívat několik dní.
6. Na svém povrchu mají koronaviry lipidový (tukový) obal, který je možné zničit pomocí alkoholových rozpouštědel, ale i obyčejného mýdla.
7. Většina nemocných se nakazí jedním ze dvou způsobů. Prvním a nejnápadnějším je nákaza vzduchem prostřednictvím infekčního aerosolu. Infekční aerosol vzniká zejména při kýchání a při kašli. Mikrokapénky obsahující velká množství viru se zpravidla několik minut vznášejí ve vzduchu a poté ulpí na okolních předmětech. Dostanou-li se mikrokapénky na sliznice dosud zdravého člověka, snadno u něj vyvolají infekci.
8. Druhým, rovněž velmi častým způsobem šíření nákazy, je přenos kontaktem. V tomto případě jde o to, že sekrety z nosu, úst a dýchacích cest nemocného, včetně slz, obsahují virus, který v zaschlém sekretu přetrvává na površích předmětů různě dlouhou dobu, v závislosti na okolních podmínkách. Na pokožce rukou vydrží řádově desítky minut, na povrchu kapesníků, ale i na držadlech v dopravních prostředcích, na bankovkách, tlačítkách, klávesnicích počítačů a dalších často dotýkaných předmětech může přežívat několik dnů. K nákaze dochází nejčastěji tak, že si dosud zdravý člověk nejprve kontaminuje ruce dotykem znečištěného předmětu, a pak si rukama zanese infekci do nosu, úst nebo očí.

Jak se má v době epidemie chránit člověk dosud nenakažený?

• Vyvarovat se kontaktů s lidmi, kteří mají projevy infekce dýchacích cest, zejména jde-li o situace, kdy dochází k vzniku infekčního aerosolu. (Kašlání, smrkání, kýchání) Riziko přenosu infekce je větší při déletrvajícím kontaktu a tehdy, jestliže k expozici došlo v uzavřeném prostoru. Cestování metrem je z tohoto hlediska rizikovější než cestování tramvají nebo autobusem.
• Pro přímou osobní ochranu před infekcí aerosolem je možné použít ústenku čili roušku; k tomu je vhodné současně nosit brýle jako ochranu očí. Ochrana je tím lepší, čím lépe rouška na obličej doléhá. Roušku pravidelně měnit, dezinfikovat, prát s pracím prostředkem či dezinfekcí. V případě látkové roušky také žehlit. 
• Ochranou proti přenosu kontaktem je co nejvyšší hygiena rukou. Doporučuje se mýt si ruce důkladně mýdlem vždy po příchodu domů. Je nezbytné vyvarovat se v maximální možné míře sahání na předměty, kterých se nedávno dotýkalo mnoho jiných lidí (držadla, tlačítka, kliky). Při častějším pobytu ve veřejných prostorách se doporučuje pořídit si dezinfekční prostředek na ruce ve spreji, eventuálně používat rukavice. Zvláštní pozornost je v tomto ohledu třeba věnovat malým dětem, které by v dopravních prostředcích měly mít rukavice. V obchodech pozor na volně ložené potraviny, které se bez další úpravy konzumují (housky a rohlíky v kontejnerech). K placení je lépe používat karty a nezapomínat na hygienu rukou i po zadání PIN.
• Po dotyku předmětů, které mohly být kontaminovány, si člověk nemá sahat na obličej, především do okolí očí, nosu a úst dříve, nežli si důkladně očistil ruce. Ruce je možné si očistit běžným umytím rukou mýdlem či jiným saponátem. Vir je tak bezpečně zničen. Mytí rukou je nutné provádět alespoň 1 minutu. Koronaviry jsou obaleny tukovým obalem, který běžný saponát (na nádobí) rozpustí a vir se následně zničí. Ideální je používat také alkoholovou dezinfekci na ruce. Alkoholových dezinfekcí je však nedostatek a tak je možné využít běžná mýdla a saponáty na ruce. 
• Místnosti, ve kterých se lidé zdržují delší dobu, je vhodné často větrat. Čistit dezinfekcí nebo přípravky s co možná nejvyšším obsahem alkoholu. Dezinfekční přípravky je nutné střídat.